Didaktické hračky, které má doma každý

V posledních letech je pojem didaktické či edukativní hračky zmiňován tak často, že má člověk občas pocit, že dát dítěti „obyčejnou“ hračku je spíš za trest. Co vlastně didaktické hračky jsou a je opravdu tak důležité, aby je každé dítě mělo k dispozici?

Začneme odpovědí na druhou otázku. Ano, je dobré, aby si dítě hrálo s hračkami, které jej nejen zabaví, ale díky nimž se také učí. Získává tak nové vědomosti, rozvíjí motoriku, kreativitu, logické myšlení a mnohé další užitečné dovednosti. Ale nelekejte se, není nutné, abyste za tyto hračky utráceli tisíce, protože spoustu takových „hraček“ najdete i doma.

Kuchyň jako didaktická oáza

Jedním místem, kde mohou děti získat spoustu zajímavých podnětů pro rozvoj jemné i hrubé motoriky a kreativity je kuchyň. Obyčejné přelévání vody z misky do misky, přesypávání strouhanky nebo vkládání menších hrnečků do větších poskytne dětem možnost objevovat prostorové zákonitosti, procvičovat logické myšlení a seznamovat se s různými povrchy a strukturami.

Pokud však Vaše pořádkumilovná duše trpí při pohledu na malého pomocníka, který kolem sebe jako v rauši rozhazuje hrsti rýže nebo strouhanky a vše důkladně prolívá litry vody, načež se s upřímnou radostí v očích vrhá na vidličky, nože a podobné sado maso pomůcky, je pro vás dětská kuchyňka nebo dřevěná prodejna jako například tato vhodnou volbou.

Zamotáme, namotáme, provlečeme

Další možností, jak procvičit především jemnou motoriku jsou různé proplétací hračky. Pokud nechcete utrácet, můžete dítku nabídnout obyčejnou tkaničku a boty nebo šňůrku a větší korále. Dobrou pomůckou je i klasický dřevěný stojánek na papírové kuchyňské utěrky a různé předměty s otvory, jako je rulička od toaletního papíru, role lepící pásky nebo různé náramky. Snadno tak dítěti dopřejete náhradu za takovou skládací pyramidu.

Možností, jak nahradit edukační hračky tím, co máme doma, je samozřejmě mnohem víc, záleží jen na Vaší kreativitě. Nezapomínejte však, že na rozdíl od hraček nejsou tyto předměty primárně určeny pro dětské hry, proto je nutné, aby si s nimi děti hrály jen pod dohledem dospělé osoby! A jaké didaktivní hry jste pro své děti vymysleli Vy? Budeme rádi za Vaše tipy do komentářů.

Kolik stojí nejdražší hračka na světě?

Máte pocit, že svým dětem kupujete drahé hračky? Dokud kvůli nim neprodáváte dům a neupisujete svou duši ďáblu, nejsou to drahé hračky. To a mnohem víc byste totiž museli udělat, kdybyste si chtěli koupit tuto mechanickou panenku francouzského výrobce Christiana Baillyho nazývanou L’Oiseleur – ptáčník, či krotitel ptáků.

foto: https://pin.it/rno2z4luwsv336

Christian Bailly se ve své tvorbě zaměřuje na výrobu panenek a figurek, které jsou schopny pohybu, aniž by byly napájeny jakýmkoliv vnějším zdrojem, vše na základě mechanické aplikace ozubených koleček a převodových stupňů, stejně tak je tomu i u Ptáčníka. Ten je sestaven z 2340 naleštěných ocelových součástek a výroba zabrala více než 15,000 hodin. Díky složitému využití ozubených mechanických kol je tak panenka schopna hrát na flétnu bez použití baterií či motorku. Hodnotu hračky zvyšují také šaty renesančního typu protkané pravým zlatem a doplněné o exkluzivní perly.

A jaká je tedy cena? Neuvěřitelných 6 250 000 $, tedy zhruba 129 000 000 korun. Otázkou pak zůstává, pro koho je hračka vlastně vyrobena a kdo tuto zajímavou figurku vůbec nazval hračkou. Zajisté se jedná o umělecké dílo, nejsme si však už zcela jisti, zda by například rozjívený prvňáček docenil hodnotu renesančního oděvu nebo unikátnost mechanického pohybu..

Barbie „před“ a „po“

Nejedna holčička si v určité fázi svého dospívání přála vypadat jako panenka Barbie. Mít krásné dlouhé vlasy, nekonečně dlouhé nohy a v pase 40 cm. Jak však vypadala první panenka a bylo vždy jejím posláním učit dívky, že být krásná a štíhlá je v životě jediná cesta?

Jak to začalo

S nápadem vyrobit panenku, která nebude vypadat jako miminko nebo malé dítě (což byly v 50. letech jediné modely panenek pro děti) přišla autorka Barbie Ruth Handler do Matelu v roce 1959. Inspirovala se německou panenkou Bild Lilli (vlevo na obrázku panenka Barbie, vpravo její předchůdkyně Lilli). Tato panenka vznikla podle komiksové předlohy a představovala mladou emancipovanou a nezávislou ženu, která pracuje a ví, co v životě chce.

https://pin.it/lxg2hnebjsf676

Ruth Handler pojmenovala panenku po své dceři Barbaře a měla inspirovat dívky v uskutečňování svých snů, proto hned v 60. letech vznikly Barbie zdravnotní sestry, Barbie astronautky, Barbie lékařky apod. Prvotní záměr tedy nebyl vytvořit módní ikonu, pro jejíž vzhled se budou trápit tisíce holčiček, které nedostaly do vínku oslnivou krásu, ale mladou úspěšnou ženu, kterou se dívky jednou mohou stát…

https://pin.it/iqiprvuxmagkpy

Jak vybrat správnou hračku?

Batole a hračky

Hračky jsou nedílnou a důležitou součástí dětského věku, stejně důležité pak v životě rodičů. První zmiňovanou skupinu by měly rozvíjet, bavit a pomáhat objevovat vlastní kreativitu, zručnost a jiné talenty, druhou udržovat při životě a vnášet malé blikající světýlko na konci tmavého tunelu (pravda, občas to může být i naopak). Jak vybrat takovou, která splňuje všechny tyto požadavky? Opět připomínáme, že čerpáme z vlastních zkušeností, nejedná se tedy o odborná doporučení.

V prvé řadě je dobré ujasnit si, pro koho je hračka určená. Zde není až tak důležitý věk rodičů, zaměříme se tedy na věk dítěte.

0-6 měsíců: V tomto ranném dětském věku je pro rodiče ještě poměrně náročné dítě zabavit. Eso v rukávu mají ti, co mají prsa, ideálně se spuštěnou laktací. V případě, že vám příroda tuto výhodu nenadělila, můžete zkusit nabídnout cokoliv, co dítě může olizovat a okousávat a nezabije ho to. Vybírat tak můžete z různých druhů chrastítek, která navíc podporují hmat a vnímání sluchu. Spoustu zábavy si miminko užije také se závěsnými hračkami, na které se snaží dosáhnout, aby je mohlo ochutnat. To se mu samozřejmě nepodaří, takže se marnou snahou buď tak vyčerpá, že usne, nebo ho to rozzuří do běla a vám nezbyde nic jiného, než jej uklidnit jak jinak než opět u prsa… příroda je krutá.

6 – 12 měsíců

Přichází období, ve kterém se mohou realizovat i rodiče bez laktace, dítě už je možné zabavit také něčím jiným než mateřským mlékem. Co si budeme povídat, největší radost ročnímu dítěti uděláte, když ho postavíte do kuchyně a necháte mu volnou ruku. Za hodinu přijďte, kuchyň polijte benzínem a zapalte, uklízet nemá cenu. Pro ty, co chtějí ještě nějakou dobu ve svém bytě, či domě zůstat, doporučujeme nabídnout cokoliv, co může dítko okusovat nebo rozbít. Z těchto důvodů je asi lepší odklidit z dosahu vše skleněné nebo jedovaté. Vhodné mohou být hračky ze dřeva, omyvatelné knížky, nebo krabice s otvory, kam se dají vkládat různé předměty.

Batole

Na batolecím věku je pozitivum to, že dítě už se pohybuje více méně koordinovaně, začíná si uvědomovat samo sebe a dokáže lépe komunikovat, proto je schopné si trochu konstruktivně hrát. Negativem je, že tyto schopnosti jen málokdy kultivovaně aplikuje. Takže stejně jako dřív, i v tomto období se snaží cíleně demolovat byt, s tím rozdílem, že je v tom mnohem úspěšnější. Rodiče, kteří ještě neztratili iluze nebo nevystřízlivěli, mohou zkusit různá nářadí, která napodobují svět dospělých – kuchyňky, dílničky apod. Trochu času získáte, když pracně poskládáte dětské puzzle nebo postavíte komín z kostek, dítě vás bude pár minut sledovat a pak během doby, co vše bude pečlivě ničit a rozebírat, máte několik sekund, abyste si odskočili třeba na toaletu nebo emigrovali. Děti, které již v tomto věku projevují umělecké schopnosti potěší pastelky či voskovky. Těm, kteří si nehoví v abstraktní malbě interiéru nebo nežijí ve squatu toto však zatím nedoporučujeme.

Školka!

A je to tady, čas na socializaci dětí a konečně i rodičů. Pro první zmiňované většinou menší šok než pro druhé. Stokholmský syndrom hold není radno podceňovat. Pro neznalé přidáváme krátkou definici z wikipedie (Stockholmský syndrom je specifická pozitivní emoční i afektivní vazba a závislost oběti na pachateli). Zde už se nemusíte trápit s výběrem hraček, vaše děti vám nadiktují takový seznam, že prodáte dům, abyste jim mohli koupit vše, co po vás vyžadují. O tom, jak si levně pronajmout garsonku se dočtete příště.

Hračky ze dřeva podporují dětskou kreativitu a šetří vaše nervy

Dřevěný model letadla

O tom, jak jsou dřevěné hračky zdravotně nezávadné, šetrné k životnímu prostředí a esteticky obohacující naše děti i interiéry se toho na internetu dočtete víc, než byste možná chtěli. My přinášíme nové praktické objevy týkající se pozitivních přínosů dřevěných hraček. Vše ověřeno vlastními zkušenostmi.

Mlčí

Toto považujeme za velký benefit krásných dřevěnechých hraček. Ano, v útrobách hračkářství sice vypadají všechny ty plastové hračky oplývající zářivými barvami a vydávající chytlavé melodie jako fata morgana, od které očekáváme, že udělá z každodenního stereotypu našich ratolestí vzrušující jízdu, která je zabaví na celé dny a týdny, ideálně aspoň do puberty. Ve skutečnosti to většinou dopadne tak, že dítě unuděně sedí na zemi, nejlépe vždy v té samé místnosti, ve které jste vy – záchod a koupelnu nevyjímaje, a otupěle mačká tlačítko, čímž vytrvale spouští veselou dětskou odrhovačku, při které vám po dvou dnech tuhne krční tepna, po týdnu se k tomu přidá nepříjemné pulsování pravého oka, u citlivějších se vyskytují nečekané náhlé afekty agrese.

Dřevěné hračky mlčí. Mlčí už celá staletí a i když výrobci začínají zavádět dřevěné hračky, které vydávají nějaké zvuky, stále jich není tolik.

Kromě toho, že mlčí, také mnohem lépe rozvíjí dětskou motoriku, kreativitu a fantazii. Tím, že neobsahují ono kouzelné tlačítko, které veškerou aktivitu provede za dítě, se naši potomci musí více snažit, aby daly dřevěné hračce „život“. Musí vymýšlet, jak hračku použít, hra tudíž není tak pasivní, jako s plastovými hračkami.

Jsou odolné

Vzhledem ke skutečnosti, že většina našich nevinných andílků mají ve svém prozatím krátkém životě jasný cíl a sice zničit všechno, co je kolem a jsou v tom tak vytrvalí, že by zfleku obstáli v přední linii demoliční čety, je odolnost dřevěných hraček neocenitelná. Jen skutečným odborníkům se podaří rozebrat kus dřeva nebo rozlomit masivní dřevěnou kostku. Je proto velká naděje, že hračky ze dřeva přežijí náročné dětské období bez újmy, což se o většině rodičů říct nedá.

A nevýhody?

Abychom byli objektivní, je na místě uvést také nějaké nevýhody. Na jednu takovou mám čerstvou památku v podobě otevřené rány na čele. Dřevěné hračky jsou těžké a bolí. V momentu, kdy se naší roztomilé kadeřavé princezně totiž nedaří dřevěnou hračku zničit nebo aspoň rozebrat na atomy, ji po vás jednoduše mrskne. Tak už to prostě v životě chodí. Vzhledem k výše zmíněným výhodám, je toto však zanedbatelná cena. Za kvalitu se hold platí.

Designed by ijeab / Freepik